Syn.: Ficaria ranunculoides Roth, nom. illeg., Ficaria vulgaris J. St.-Hil., nom. illeg., Ranunculus ficaria L., Ficaria bulbifera (Á. Löve et D. Löve) Holub, Ficaria degenii Hervier, Ficaria verna subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve, Ranunculus ficaria subsp. bulbifer Lawalrée, nom. illeg., Ranunculus ficaria subsp. bulbilifer Lambinon, Ranunculus ficaria var. bulbifer Albert, Ranunculus ficaria var. bulbifer Marsden-Jones
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité
Rozšíření: Evropský druh, chybí v nejzápadnějších a nejjižnějších oblastech kontinentu, druhotně se vyskytuje i v Severní Americe. U nás na celém území.
Ekologie: Roste na vlhkých loukách, v listnatých lesích a křovinách, také v parcích, v pásmu od nížin až do podhůří, vzácně až do hor. Kvete od března do května.
Popis: Vytrvalá bylina, lodyha vystoupavá, 6–10(–15) cm dlouhá, kořenující, v úžlabí listů s pacibulkami, z jedné lodyhy vyrůstá jediná květní stopka, která je olistěná. Listy řapíkaté, srdčitě vejčité nebo okrouhle ledvinité, až 45 mm dlouhé, na okraji nepravidelně vroubkované, lesklé, lysé, netvoří přízemní růžici, směrem vzhůru se listy zmenšují. Květy leskle zlatožluté, kališní lístky vejčité, korunní lístky úzce vejčité, lysé. Plodem jsou nažky, které jsou obvykle zakrnělé.
Záměny: Podobný orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia) se odlišuje především nekořenujícími lodyhami, květní stopky jsou zároveň neolistěné.
Poznámka: Pro náš orsej jarní je třeba užívat jméno Ficaria verna (resp. Ficaria verna subsp. verna, nikoli tedy až donedávna používané Ficaria verna subsp. bulbifera), které je založeno na Linnéově jménu Ranunculus ficaria. Na typové položce jsou skutečně uloženy rostliny s pacibulkami v paždí listů, které plně odpovídají našim (tetraploidním) rostlinám. V západní Evropě se vyskytují poněkud odlišné diploidní typy, které netvoří pacibulky a vytvářejí klíčivé nažky, na úrovni poddruhu se k nim vztahuje jméno Ficaria verna subsp. fertilis.
Fotografováno dne 9. 3. 2008 (Česko, Praha, Kinského sady).